Před více než stočtyřiceti lety, v září roku 1883, ustavila skupina probudilých českých patriotů v Olomouci již delší čas připravovaný spolek, o málo později nazývaný Vlastenecký spolek muzejní. Z jeho popudu pak současně začaly vznikat sbírky starožitností a tím i první české vlastivědné muzeum na celé Moravě. Zároveň se však spolek ujal organizování doprovodné osvětové a vzdělávací činnosti formou přednášek, besed i činnosti publikační. Byl vydáván Časopis Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci, jenž se stal prvním, česky psaným odborným periodikem na Moravě. V tomto snažení přežil muzejní spolek obě světové války a neslevil nic ani po osvobození v roce 1945. Po únoru 1948 se však stal novému režimu podezřelý a byl nucen se v roce 1951 rozejít. Muzejní sbírky, shromažďované spolkem desítky let, přešly do majetku státu a daly vzniknout dnešnímu Vlastivědnému muzeu v Olomouci – po mnoha různých reorganizacích (opět) ve správě Olomouckého kraje.

V čase nadějí roku 1968 však stále ještě žilo poznání o užitečnosti dávného spolku a ten se pod novým názvem Vlastivědná společnost muzejní v Olomouci obnovil s cílem, a po dohodě s muzeem, že na sebe převezme na základě bezplatné dobrovolnosti osvětovou a popularizační činnost, zatímco správa sbírek a ostatního spolkového majetku zůstane profesionální instituci. Základem nové společnosti se stalo šest dobrovolných zájmových kroužků vytvořených ještě v padesátých a šedesátých letech, jejichž členy byli i bývalí členové Vlasteneckého spolku muzejního. Vznik nové (obnovené) společnosti začal být připravován v roce 1968 a 25. února 1969 proběhla její ustanovující schůze. Kroužky se v průběhu sedmdesátých let postupně přetvořily v odborné sekce a pracovní skupiny. Hlavním cílem tehdy ustanovené společnosti byla obnova vydávání vlastního časopisu – Časopisu Vlastivědné společnosti muzejní v Olomouci. Bohužel po několika číslech tato činnost ustala a společnost se začala soustřeďovat především na osvětovou činnost. Pořádala přednášky, exkurze a výstavy. Obnovená společnost měla na konci roku 1969 již 458 členů, v roce 1973 téměř dvojnásobek (736) a do konce desetiletí již jejich počet překročil tisícovku.

Po Sametové revoluci v roce 1989 se činnost spolku opět aktivovala. Některé sekce zanikly (například sekce dějin dělnického hnutí a budování socialismu), jiné vznikly (sekce hudební, astrologická, esperantská), znovu se rozběhlo i vydávání vlastních publikací. Přes počáteční úbytek členů se postupně však její řady opět rozšířily a dnes je v evidenci více než sedm set aktivních členů.

Předsedové obnovené VSMO

1969 – 1972

Ing. Josef Kšír

1972 – 1976

Doc. MUDr. Eduard Wondrák, CSc.

1976 – 1978

JUDr. Bohumil Zaoral

1978(1980) – 1988

Václav Stratil

1988 – 1990

PaedDr. Tomáš Homola

1990 – 1991

Ladislav Talanda

1991 – 1998

Doc. PaedDr. Jiřina Holinková, CSc.

1998 – 2004

Doc. PhDr. Jiří Musil, CSc.

2004 – 2006

RNDr. Vladimír Zicháček

2006 – 2010

PhDr. Milan Tichák

2010 – 2021

Bc. Ján Kadlec

2021 – dodnes

Mgr. Pavlína Kalábková, Ph.D.

Více o dějinách VSMO se dočtete v naší nové knize
k zakoupení v kanceláři VSMO
pro členy za zvýhodněnou cenu 200 Kč
upoutávka ke stažení (pdf)